O projektu

V neděli 22. září 2019 od 17.00 a 19.00 hod. se v Loretě Rumburk uskutečnila premiéra divadelní inscenace Půlnoc v pohraničí.

Úvodník...jak to všechno začalo

Je to hra šitá Loretě na míru, ale zároveň snese přenos do jiných církevních prostor. Inspiruje se touto stavbou, historií její i bývalého kapucínského kláštera a osobnostmi, které byly s tímto místem spjaty. Projekt připravila Hana Strejčková se svým týmem z uměleckého seskupení FysioART o.p.s. za podpory Ministerstva kultury a města Rumburk. O hudební doprovod se postaral hudební skladatel a virtuos na citeru Michal Müller. Odbornou poradkyní projektu byla historička Klára Mágrová. Inscenace se v původních prostorách neodehrála na jednom místě, ale diváci putovali spolu s herci klášterním kostelem, ambitem a svou cestu zakončili u kaple Svatých schodů. Premiéra se konala v rámci mezinárodní akce Den otevřených dveří Via Sacra. Od roku 2014 je Loreta Rumburk jedním ze zastavení mezinárodní poutní stezky Via Sacra. Ta propojuje pozoruhodné evropsky významné kostely, kláštery a další místa zbožnosti na Německo-Polsko-Českém Trojzemí - území Horní Lužice, Dolního Slezska a severních Čech. 

Inscenace Půlnoc v pohraničí je tajemnou a tajuplnou poutí historií, a přitom se odehrává jen pár desítek minut před a po půlnoci, na přelomu 3. na 4. května roku 1950. Emočně vypjaté drama rozkrývá osudy lidí různého vyznání, vzdělání i původu, odhaluje hrdiny i kolaboranty duše, zároveň strach, zradu a lež. V ambitu a kostele sv. Vavřince se jako na historické křižovatce protnou muži - hrdinové z různých epoch, od knížete Antonína Floriána z Liechtensteina, kapucína pátera Karla Stona/ Mansueta, až po postavy z 50. let, jako vysídlenec Vrána, nebo sudetský rodák Anton, avšak včetně zmocněnce SÚC (Státního úřadu pro věci církevní) Z. Zemánka. V představení se objevují pouze dvě ženy, jedna silně spjatá s místní historií, až se stává Svědomím místa, druhá opuštěná, štvaná a ničená historickými událostmi. Všichni ti, kdo si pohraničí zamilovali, zvelebovali ho, ale i ničili, anebo naopak pohraničím "jen" utíkají, nebo z něj odcházejí, schovávají se tu, ať před sebou či světem, najednou se setkávají v kostele sv. Vavřince, ambitu a nakonec v poutní kapli Svatých schodů v Rumburku.

Anotace k inscenaci

Kdy jsme si rovni? A kdy jsme rovní? Nerovnost 50. let. Dramatická noc z 3. na 4. 5. roku 1950 v kostele sv. Vavřince. Zbývá jen pár hodin před plánovaným vyklizením kláštera v česko-německém pohraničí. Prolnutí epoch a národů, zpytování morálky. Hra o strachu, bezmoci a naději, která tady umírá.

Praktické informace

Délka trvání představení 70 min. 

Reprízy inscenace se budou konat jak v prostorách kostelů, tak v divadelní verzi.

Tvůrčí tým

Autor a režie: Hana Strejčková 

Hudba: Michal Müller

Odborná spolupráce: Mgr. Klára Mágrová, historička

Hrají: Ješutová Barbora/ Katarína Hudačková, Novák Filip, Horák Petr/ Libor Ulovec, Lössl Jiří, Pour Matěj/ Surma Aleš, Amez-Droz Jean-Marie, Hana Strejčková

Výprava: Hana Strejčková a Filip Novák

Paruky, make-up art: Zuzana Maibaumová a VOŠ Varnsdorf

Spolupráce na výrobě rekvizit: Sota Sakuma 

Za finanční podpory: Ministerstvo kultury ČR, Město Rumburk, Via Sacra, MČ Praha 11, Hlavní město Praha

Poděkování: Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk, Městské divadlo Varnsdorf